Sardegna 2015
Sardinie, druhý největší ostrov ve Středozemním moři, zaujímající plochu velkou asi jako Morava, se stala na krásných 9 dní naším přechodným bydlištěm. V pátek 1.5.2015 ve večerních hodinách se osádka ve složení Žaba, Pepé a Janka vydala směr Opatovice, kde v brzkých sobotních hodinách vyzvedla další dva členy naší výpravy – Wencu a Peťku.
Cesta probíhala v pohodě a s docela slušnou časovou rezervou jsme dorazili do města Livorno, odkud nám v 22 hod. odplouval trajekt směr Olbia. V ranních hodinách jsme konečně stanuli pevnou nohou na ostrově a začala naše divoká jízda po krásách Sardinie, která je díky své úchvatné přírodě rájem na zemi. Ne nadarmo se říká, že je Sardinie evropským Karibikem.
Poté co jsme zaplnili svá prázdná břicha, jsme se odvážně vrhli do mořských hlubin. Voda byla přijatelně chladná, průzračná až na samé dno a samozřejmě, jak jsme měli možnost vyzkoušet, i velmi slaná :-). A tak začalo naše putování po Sardinii – ve směru Sever – Západ – Jih – Východ.
Původní plán zamýšlel, že celá tato výprava bude pojata ve stylu surfování – lezení. Bohužel počasí zhatilo pomalu veškeré plány na provozování těchto sportovních aktivit. V prvním případě nebyly dostačující povětrností vlivy k utvoření vln, v druhém případě slunce tak žhnulo, že až téměř znemožňovalo pokoření cest sardinských skal. Zatímco neopreny na surfování tedy zůstaly viset po celou dobu v autě, naše lezecká výbava se nakonec svého vytažení z auta dočkala a to hned 5x.
Poprvé se lezecká výbava vytahovala na severozápadním pobřeží nedaleko města Alghero, v lezecké oblasti Casaratto:
– Friz 6c+, La Via Della Grotta 6a
Další lezeckou zastávkou byly skály na západním pobřeží poblíž města Domusnovas v sekci Sherwood area:
– Rovin Hood 4c, Spazio 1999 4b/5b, Bastardino 6b, Cuore di Canna 7b+
Další polezeníčko bylo objeveno v jižním cípu Sardinie, pod hlavním městem Cagliari, v části Cala Fighera:
– Prima del Duemila 5c, Da Uomo a Superduomo 7a+
Slunce bohužel zhatilo další plány na přelez, proto jsme se uchýlili k moři ke svlažení. Zde se z průzračné mořské hladiny tyčila malá boulderová skalka, která samozřejmě nenechala pánské osazenstvo v klidu.
Další oblast, kterou jsme měli možnost navštívit a zkusit lezecké štěstí, byl sektor Cala Fuili, v regionu Cala Gonone (společné lezení):
– Desiderio 6a, Solo Noc i Tuoi Pedali 6b, Cugina da Secondo 6a+, Io e Catherine 5c
Poslední nádheru jsme našli na východním pobřeží při naší cestě na pobřeží Cala Luna. Bohužel v průvodci jsme neobjevili, tak netušíme s jakoupak to skalní oblastí jsme měli tu čest. Lezení bylo obzvláště krásné a co se týče obtížnosti, zdolali jsme hodnoty 5c, 6a a již Pepa osamoceně 6b a 7a (OS). Poslední Pepova lezená, i když ne přímo přelezená cesta byla přímo na pláži Cala Luna s názvem Aube – hodnota 7c+/8a.
I když těch cest pokořeno až tak moc nebylo, zážitky si z celého výletu odvážíme neskutečné. A to i díky překrásné přírodě, nádhernému azurovému moři a zajímavým místům, které jsme v průběhu naší výpravy navštívili. Velké díky taktéž patří vinařům sardinského ostrova, jejichž vínečka jsme měli možnost každý den při večerním hraní žolíka ochutnávat. Byla výtečná a proto není divu, že lahvinek padlo více jak lezeckých cest :-).
„Arrivederci Sardegna“
Článek je hezky napsaný a nějaká fotka by nebyla?
Jani článek se mi velmi líbil tak jako vždy jen tak dál.
Nahrané fotky