Křížák #1 2014

Slovo dalo slovo a v sobotu ráno vyjížděl červený šíp se dvěma pasažéry směr Křížák. Pár kapek před odjezdem sice spadlo, ale zkušená meteoroložka potvrdila, že na Křížáku bude pěkně. A taky, že bylo. U Peňáka dopoledne ještě zavřeno. U Tošováka lepší, něco poživatin a šli jsme do skal. Messner měl připravené čerstvě upletené bambuláče, čekal nás historický okamžik jejich založení. Cesty jsme hledali podle oka, co by mohlo jít, ještě mrkly do průvodce jestli to není habaďura.

Co se sobotním večerem? Nejeli jsme za kulturou jako jezdíváme na Rabštejn, ale okusit písky. Umírněný večer jsme strávili U Peňáka, pěkně u krbu. Padlo mnoho rozumných slov. Tímto pozdravujeme Denise od Jiřího a řidiče autobusu, děkujeme postprodukci za dýmku míru v manšestru. Zahráli jsme na nástroje, co nás napadlo a vydali se ke spánku.

V neděli bylo pěkné ráno, zapíječka zmrzla. Probudil nás farmer, že mu ležíme na pozemku. Bylo fajn, vědět, že to nebyl jen tak ledajaký anonymní pozemek. Na odparkování auta jsme použili kameny, hever a podlážku. V pornopodniku jsme dali čaj a šli na čumendu do skaláku než se ještě víc oteplí. Vyzvedli si nástroje U Peňáka a šli znovu zalézt do skal.

Sečteno podrženo: ve skalách byl klid, nikde nikdo, ruce se nepotily, historický okamžik bambuláčů nastal, Messner tahal s velkým klidem a U Peňáka jsme s nástroji zas někdy vítáni (kupodivu).

Co šlo:

SZ spára na Ovečku (IV)

Severozápadní stěna na Ovčáka (IV)

Jihozápadní stěna na Tvrz (VI)

Spárková na Třetí (V)

Foto neznámého fotografa

Rajče