Vodáci 2015
Tak jsme opět po několika letech vyrazili na vodu do Polska. Příprava byla poměrně rychlá, protože Lukes mi zavolal ve čtvrtek jestli se také v neděli přidám na sjezd vody. Sraz byl u něho v osum ráno. Když jsem k němu dorazil na kole nestačil jsem se divit. Celkem se zůčastnilo neuvěřitelných sedum posádek. Když jsme se nabalili a vyjeli kolona čítala čtyři auta výprava to tedy byla početná. A kdo teda všechno jel kromě mě. Hrouda ze kterým jsem utvořil údernou dvojici, další osádky byly Lukes – Alenka, Pítr – Iris, Pepa – Jana, Munďa – Iva, Pavel – Vláďa a rodinka z Heřmanic.
Tentokrát jsme jeli do jiného místa a sjížděli jinou klidnější řeku. Jeli jsme přes Klodsko a pár vesnic, kde jsme se i tak trochu projeli dál než jsme měli. To když Pítr ze kterým jsem jel v autě, zjistil podle mapy, že jedem jinudy než jsme měli. Tak jsme se kousek vrátili a přijeli k řece. Řeka se jmenovala Nysa Klodská, cíl byl v pískovně u Pačkova a trasa byla dlouhá 29 kylometrů.
Když jsme přijeli k řece, zdála se být klidná, počasí už bylo velmi dobré o proti ránu kdy to vypadalo, že bude pršet a slunce začalo hezky hřát. Společně jsme nafoukali lodě a začali se postupně chystat k vyplutí. Došlo k rozdělení osádek a k postupnému spuštění lodí na vodu. Kostky byly vrženy cíl byl jasný. Flotyla čítala sedum lodí včetně té vlajkové na které jsem byl i já. V poklidu jsme vypluli, různě jsme se předjížděli, volali po sobě a td. Plavba byla dlouhá, zažívali jsme dobrodružství o kterém se teť ve skratce zmíním a popíši pár skvělých momentů.
Jak jsme tak mezisebou pluli a předháněli se v jednom místě jsme i přirazili k sobě a pluli dohromady. Pítr tomu dal název souloď. Tak jsme tak v průběhu plavby občas pluli. Příroda místy byla velmi pěkná, ale zažil jsem i sprominutím, že to tak řeknu i poměrně velký bordel kolem řeky i na březích. Míjeli jsme i pár mostů. Pod jedním se nám i podařilo dohromady proploud zážitek to byl pěkný. Souloď se místy i špatně ovládala není se čemu divit sedum lodí to už je panečku síla.
Čekali jsme kdo bude ten první šťastlivec, který vyzkouší jaká je voda. Mezi prvními byl Pepa s Jančou to když právě lodě přiráželi k sobě a tvořili tzv. souloď. Loď se prostě tak rozkývala, že její posádka to neustála. Došlo k první zastávce hlavně proto, aby se mokrá osádka mohla převléci no a příležitostně někteří i posvačili. Pokračovali jsme dál a hned nás čekal velký jez, ktery se nedal sjet takže jsme lodě přenesli. Byl tam na kraji úzký průjezd a pár odvážných si trouflo tento úsek sjet. Mezi nimi jsem byl já a Hrouda, Lukes s Pepou a ještě nekdo, ale to si už nespomínám. Nesmím se zapomenout zmínit než jsme tenhle jez překonali, udělali jsme si další a to poslední zastávku na jídlo a odpočinek. v místě byly i lavičky a dokonce se dali i opéc špekáčky co víc si přát.
Řeka byla místy rozvodněná, ale i velmi klidná jak se říká byl to občas takový rybník. Různé překážky jsme museli překonávat např. napadané haluze či dokonce celé stromy. Stalo se i, že řeka byla místy velmi plytká a flotyla chvílemi šourala o dno. Stím souvisí další příhoda. Když jsem jel naposledy, mnozí si vzpomínáte jak jsem vystoupil z lodí né ale na břeh, ale do vody. Něco podobného se stalo Pítrovi. Právě v jednom takovém míste se jim loď úplně zastavila takže ji chtěli manuálně otlačit z mělkého místa a když vystopil z lodi tak se najednou propadl a vykoupal se. Bylo tam zkrátka jedno místo vedle lodi, které bylo hluboké,
Blížila se k nám pískovna takže za chvíli skončí naše celodení dobrodružství, ale nepředbíhejme. Pískovna byla velmi dlouhá a široká a flotila se začala postupně přibližovat k sobě, aby jsme mohli společně vplout do přístavu. Tak se tak za malou chvíli stalo a flotyla čítající sedum lodí tryumfálně vplula do přístavu. Vše dopadlo dobře až na pár rybářu, kteří měli tak trochu keci, protože jsme jim vyrušili ryby.
Zavolali jsme pak Žabovi, který přijel pro šoféry takže i když se plavby nezůčastníl, ale bez něho by to taky nešlo. Všem ostatním velký dík za tak velkou účast a snat příště zas.
A jaké to tentokrát bylo opět to bylo krásné.
Jak kdybych četl popis bitvy o Midway!