Pálava

Nadešel víkend a sním dlouho očekávaný velký výjezd HO. Rychleby na jižní Moravu, kde jsme horolezectví spojili s dobrým vínem, protože oblast to byla vinařská takže víno rozhodně nesmělo chybět. A kdo teta všechno jel kromě mě. Tentokrát nás bylo opravdu mnoho. Pepa s cotí.  Žaba, Lukes, Pavel i Lesan, Juju, Gintr, Vašek a Peťka a Seba, Vyrazili jsme všichni v pátek v podvečer třemi auty a setkali se před Mikulovem a společně zajeli do jedné hospůdky na pivo a kus řeči, protože jsme se nekteří dlouho neviděli a taky proto, protože jsme řešili co zítra a kde se uchýlíme ke spánku.  Kolem půlnoci jsme v jedné dědině vyjeli strmým kopcem nahoru a přijeli k fodbalovému hřišti, kde jsme spali dvě noci. V sobotu ráno jsme se přesunuli do Věstonic, kde jsme oba dva dny lezli. Byla to velká skalní oblast, kde si každý přišel na své. Od parkoviště jsme se vydali pěšky ke skalám a nebylo to daleko asi 20. minut chůze. Cestou jsme potkávali další lezce i ostatní turisty. Pepa s Jano a se Sebou zůstali na skalním útvaru jménem Martínka, kde Seba lezl cestu s názvem Rozesratá za 8+. S Janou lezl aspoň předpokládám, že to byly cesty Střed plotny za 5 a Narovnaný střed za 4. Jak se jim dařilo nevím, ale jak je znám určitě dobře. Já jsem totíž u nich nebyl šel jsem s ostatníma hlouběji do skalní oblasti. Zůstali jsme v jedné části, kde jsme lezli na dvou skalách. Ta první se jmenovala Vzývající a zde jsme lezli cesty Velký a Malý věšák za 5. Já jsem lezl s Vencou a Žaba s Gintrem. Vždy jsme se v tahání vystřídali, protože cesty to nebyly dlouhé ani náročné. Jednalo se o vápenec takže bylo tam hodně míst, které byly ukouzané, ale lézt se vždy ňák dalo.  Peťka příležitostně fotila a Juju zkusila na druhého a nepřelezla ani jednu cestu jen vždy kousek. Žaba ještě bravůrně natáhl cestu jménem Posraná za 6. Ondra tuším, že si ani na druhého moc nezalezl. Já o něco výš vylezl taky na druhého, ale byla to makačka tahat bych to nechtěl neni 6 jako 6. přesunuli jsme se dozadu, kde jsem začal tahat cestu s názvem EKG za 7- což jsem nevěděl. Začátek už byl zajímavý, ale cvakl jsem první jištění a lezu dál cvakám další, chyty tam byly trošku náročné, ale cvakám třetí i čtvrté v takovém malém převisu a pak jsem si už ani neškrt. Bylo tam ještě jedno jištění a pak už vrchol. Nepodařilo se a tak zkoušel Vašek i Žaba i Gintr a tenhle úsek se ten den nepodařilo přelézt. Cesta to, ale byla velmi hezká. Než jsem se s Vaškem vystřídal Žaba s Ondrou tahali cestu s názvem Nová cesta za 5 na skále jménem Maturita.  Mezi dvěmi skály byla úzká ulička, kde se tahle cesta jistila. Mluvím o tom proto, protože nekteří z nás včetně mě jsme kousek vylezli na solo na tzv. rozpor. Juju nakonec tuhle cestu hezky vylezla a určitě zní měla radost. Venca ji posléze taky natáhl a já dolezl za ním. Cesta to byla aspoň pro mě velmi zajímavá, malé oblé chyty občas uklouzané, ale jinak to šlo. Muselo se hodně dávat pozor aby člověk nesklouzl dolů, protože výpad by to byl nejen dolů, ale i na protější skálu. Lukáš s Pavlem během dne dorazili k nám, ale nelezli procházeli se skalní oblasti a nakonci dne když jsme sestoupili ze skal dolů čekali na parkovišti, kde bylo i pěkné posezení a na stole už čekal burčák. Večer jsme poobědvali ve věstonicích dobře tam vařili. Počkali jsme i na zbívající partu a přejeli do velkých Pavlovic. Zde konečně začalo hledání viného sklípku, který jsme sice nenašli, ale přeci jen jsme se uchýlili pod střechu na víno.  Zaklepali jsme do jedné chaloupky, kde nás přivítala příjemná pani majitelka a pozvala nás dál. Bylo tam pěkné posezení a za chvíli nám donesla několik druhu vín, které jsme v tak hojném počtu všechny vypili. Myslím, že jsme se tam i hezky pobavili aspoň já a samozřejmně vína to byly dobrá. Večer teprve začal a tak jsme se šli ještě projít po Pavlovicívh a zkusili najít viný sklípek ten jsme sice našli, ale bylo tam plno. Seděli jsme tedy venku. Já jsem si i zdříml jak jsme tak u toho vína a burčáku seděli. Druhý den jsme se opět vidali do skalní oblastí. Zůstali jsme v části jménem Martínka a s Vencou jsem lezl cestu Narovnaný střed za 4. Chtěl jsem ji tahat, ale nakonec jsem pustil Václava ňák jsem se necítil. Vaškovi pořádně naložila byla velmi morálová. Hold je to vápno a chyty byly hlavně dole hodně uklouzaně a mokré. Žaba tahal cestu Střed plotny za 5 taky byla morálová, ale velmi zkušeně Žaba natáhl. Pepa s janou si vylezli taky Střed plotny nebo to byla Narovnaný střed. přišli jsme totíž o něco později. Lezl Pepa i po hraně jednu cestu jmenovala se Hrana plotny za 6. Přesunuli jsme se opět dozadu na vzývající stěnu, kde jsme opět zkoušeli cestu EKG za 7-. Jediný Žaba když nebudu počítat Pepu se mu nakonec podařilo natáhnout i ten poslední úsek o kterém jsem mluvil. Mi ostatní jsme si to vylezli na druhého. Natáhl jsem si i Novou cestu za 5, kterou jsem v předcházejícím dnů lezl na druhého a byl jsem zvědavý jak mi půjde tahat po těch uklouzaných chytech. Lezlo se mi dobře nebylo to tak zlý. Pepa se Sebou na vzývající stěně lezli cestu s názvem Supervěšák za 8- Seba vylezl bez odsedu a Pepa s jedním odsedem. Blížil se večer lézt se už pomalu nedalo a cesta domú byla daleká a tak jsme to zabalili. Ještě před samým odjezdem jsme zašli do dobré restaurace, kde měli vinikající polévku a zákusky, které byly velmí vinikajicí a syté. A jaké to tentokrát bylo opět to bylo krásné.