Ohlédnutí za rokem minulým

Vloni jsem chtěl napsat výroční zprávu ze které nakonec vzniklo takové ohlédnutí za uplynulý rok. Článek se mi velmi podařil, protože obsahově jsem v něm pojednával o některých hodnotných výjezdech, které jsem považoval za nejlepší. Dovolte mi tedy abych se zase ohlédl za rokem, který je už minulostí a zavzpomínal tak na některé hodnotné, ale i zábavné zážitky z různých akcí z minulého roku.

Podařilo se uskutečnit rovných 30 výjezdů ( na těch na kterých jsem byl) rovná se tedy 30  článku, které jsem napsal a mnoho z nich i publikoval na našich vebových stránkách. Když jsem před pár týdny začal počítat kolik článku jsem tedy napsal bylo jich 27  ale stihlo se vzhledem k příznivému počasí uskutečnit ještě 3  hodnotné výjezdy takže jsem rád,  že se můžu s chutí pochlubit touto krásnou 30. Zmiňoval jsem se i proto, protože v tom samém roce jsem úspěšně oslavil svoje třicátiny o kterých se ještě tak trochu zmíním. To o čem budu psát jsem rozdělil na dva prameny. V tom prvním zavzpomínám na naše lyžařské výpravy a v tom druhém budu psát o našich lezeckých zážitcích.

Tím prvním byl náš tradiční přejezd na Plcha absolvovaný 9-10 února. Byla to taková naše větší lyžařská výprava. Tentokrát jelo opravdu mnoho lidí a někteří poprvé např. Franta, ale třeba Pítr, který to sice už někdy absolvoval, ale mezitím měl pauzu a jel až nyní. Zmínil bych ještě např. Pavla Tasku, Sebastiána, Patrika nebo dokonce jel i prý švagr od Peťi Hroudy kterého jsem aspoň já neviděl a td. Pádu bylo mnoho některé byly srandovní, ale i tak trochu vážné ale i přesto  jsme se u nich bezvadně pobavily a i pěkné fotky vznikly.

Lyžařská výprava na Šumárník 16-17 února. Byla to dvoudenní výprava kdy jsme přešli přes významné turistické místa, kde jsem už několikrát byl, ale nikdy jsem tuhle celou trasu nešel na běžkách a tak jsem byl velmi rád, že jsme udělali řekněme-li takový přejezd přes naše krásné jesenické hory v zimním období. Vzpomeň me např.  na moje uklouznutí na jedné ze sjezdovek, které jsme po vrstevnici přejížděli a blížili se na Sedlo a já málem sjel černou sjezdovku jak mi s konstatovala Iris když jsem se nakonec pracně vyškrábal nahoru. Nebo jak jsem s Keprníku velkou rychlostí sjížděl kopec a nečekal jsem, že před koncem bude velký kopeček na který jak jsem najel tak jsem se vysekal škoda, že se to nefotilo byla by s toho perfektní fotka. Na druhý den jsem i zjistil, že jsem při tom pádu ztratil slivovici, kterou jsem měl v boční kapsi. Ještě bylo zajímavé naše večerní sjíždění pěknými serpentinami ze Šeráku na chatu Šumárník.

Lyžaři v historických kostýmech absolvovaný 2. března. Jeli jsme přes Bílou Vodu až na Travnou a cesta to byla velmi pěkná. Chtěl jsem ji připomenout proto, protože jak název napovídá někteří měly perfektní kostýmy na které se nedá zapomenout. Hlavně Iris a její nezapomenutelný rakouský oblek či Pítr a jeho bílý ohos  ušitý s povlečení a na hlavě měl helmu ještě mu chyběla flinta a vypadal by jako finský voják nebo Lukáš, který vypadal jako bača. Tou poslední lyžařskou výpravou o které se ještě zmíním je Rejvíz absolvovaný 16. března na který jsem se obzvlášť těšil, protože jsem tuhle trasu ještě nikdy nešel na běžkách. Vycházeli jsme s Videlského kříže  a sněhu bylo na tuhle dobu opravdu hodně.

Začalo tedy jaro a naše venkovní lezení na skalách. Letos jsme kromě našich známích míst se snažili vyhledávat i místa nová. Tím prvním místem byly skály v Ludvíkově 18-19 května, které se nachází ve směru na Karlovu studánku. Bylo to pěkné lezení, kde bylo hodně skal a tedy mnoho cest poměrně dobře odjištěných a některé z nich jsme i během dvou dnů vyzkoušely. Před samým koncem než jsme odjeli domů jsme našli a vyzkoušely boldry.

Sušky versus Hrubice 21-23 června opět jsme navštívili nové místo, jednalo se o pískovcové skály. Toto lezení bylo zajímavé tím,že se nepoužívá mádžo a v cestách jsou kruhy a zakládají se smyčky a do nich teprv presa. Někteří z nás kteří jsme tam byli si netroufli tahat např. já, ale velký obdiv těm co tak bravůrně natáhli pár cest jako např. Franta, Lukáš či Pepé. Ale nejcenější bylo pro mě to jak jsme byli navzájem k sobě tolerantní když nás tolik dolízalo na druhém nahoru a ti co nás dobírali z hora museli být velmi trpělivý.

Hrubice versus Sokolíky jsme absolvovali na podzim 27-28 října. Perfektní lezení, obrovská skalní oblast, kde bylo mnoho cest na kterých se dalo dobře zalézt a během dvou dnů jsme velmi dobře zalozili. Myslím také, že by stálo za to se tam zase vrátit a prozkoumat další skalní oblasti. Velmi dobře jsem si tam zařádil i přes některé cesty, které se mi nedařili, ale i to patří k tomuto sportu.

Nesmím se také zmínit o boldru, který je součásti tohoto krásného sportu. Říkat kdo je v tomhle lepší více a kdo méně by bylo zbytečné, protože je nás hodně. Myslím však, že během roku všichni předvedli v rámci svých možností spoustu výkonu ze kterých mají určitě radost. Dovolím si i přes to se zmínit o dvou lidech, kteří tak nelozí na laně né že by to neuměli, ale podle mého názoru si boldr tak velmi oblíbili,že jsem je opravdu během roku venku na laně téměř neviděl. Nechci tím říci, že by to vadilo, ale spíše jim tímto složit velkou poklonu z jakým odhodláním u toho po celý rok vydrží.  Těmi lidmi o kterých mluvím  jsou  bratři Franta se Štěpánem.

Naše parta není jenom o lezení, ale o spoustě jiných aktivitách jako např. běh,  bajk, kopaná nebo hokej, který nám v zimně bohužel  nevyšel. Běh na tenhle sport mě přivedl Pítr, ze kterým jsem měl možnost absolvovat např. běh na Králický Sněžník, Bobr Cup kde nás však bylo více, protože tenhle závod obsahuje tři disciplíny. Nebo Jesenická 60, kterou sice tentokrát Pítr  nešel, ale spousta jiných lidí z naší party, kteří to se mnou absolvovali třeba Barča a td. Byl to jubilejní 40 ročník, který jsem si velmi oblíbil a velmi užíval.

Tím posledním o čem se chci zmínit a co pro mě bylo úplně nejcenější během roku byly moje třicátiny, které jsem se všemi kdo přijal mé pozvání oslavovali na chatě a tím to jim chci ještě jednou velmi poděkovat.

Co říci na závěr jen to co často používám na konci článku. Jaké to tentokrát bylo opět to bylo krásné. Do nového roku vám všem ještě jednou přeji všechno nejlepší a ať nám to všem  dobře leze.