Větrná hůrka
V sobotu ráno jsme se opět vydali boldrovat na Větrnou hůrku,kde nás čekalo na překonávání spousta cest.Hlavně ten zakletý Buchar,kde je cesta velice těžká,ale blíže popovídám až za chvíli jak to vše dopadlo…
Jelo nás tentokrát opravdu hodně.Kromě těch stálých lezců se připojil tentokrát i Kuba,Dan,který začíná lézt a myslím,že to je nadějný lezec.Když jsme s Lukesem dohnali Žabu v Kobylé za přejezdem směrem k lesu řítil se za ním na kole Dan,protože ještě nevěděl kde to je.O něco později přijel i Gintr.
Když jsme přijížděli na místo,vítali nás krávy,které se kolem pásly a byly velmi zvědavé co tak náhle přijelo tolik lidí.Počasí nám tentokrát moc nepřálo byl obrovský vítr,ale nakonec jsme zůstali a boldrovali.
Ze začátku se mě moc nechtělo kvůli velkému větru a taky se mi ze začátku moc nedařilo.Šel jsem se rozlézt na dvě skalky,kde byly lehčí cesty,ostatní se taky rozlezli na ňákých svých oblíbených lehkých cestičkách no a postupně jsme se dostávali na těžší výzvy.Já jsem tedy začal překonávat ten slavný Buchar,kde jsem se nejenom já,ale i někteří ostatní pořádně potrápili. Hodněkrát jsem zkoušel překonat tuhle cestu,zdálo se v některých pokusech,že by to mohlo nakonec vyjít,ale nepodařilo se ani Pítrovi,ale Lukášovi se to nakonec povedlo i Žaba nám předvedl svůj styl jak na tuhle cestu vyzrát.
Vylezli jsme si aspoň cestu po hraně,která vedla kolem stromu,kterého jsem se i trochu dotkl.Zkoušeli jsme s Pítrem a s Lukesem cestu ze sedu hned vedle,ale kromě Lukáše se nám to nepovedlo.Bylo nahoře sice pěkné madlo,které kdyby jsme ho chytli tak už by bylo vyhráno,ale hold se to podařilo jenom Lukášovi.Jak jsem už na začátku řekl,bylo nás hodně,všechny jsem tedy ani nemohl vidět co a jak kdo lezl,ale snad se jim dařilo.
S Lukesem a s Vencou jsme si šli vylézt věžičku,kde byly pěkné cestičky a zhora pěkný výhled.Mezitím se na jedné skalce zkoušelo vylézt pár těžších cest,které určitě byly zajímavé když jsme se tam všichni nachomejtli a každý zkoušel co to dá.
Zkoušel jsem i jednu skalku,která byla pro mě nejzajímavější,byla hladká,bylo tam pár malých chytů a lezlo se bez ruk.Tím, že se nesměly používat ruce tak to stále lákalo se chytat.Pár krát jsem vyzkoušel vylézt bez rukou,ale vždy mě to stáhlo abych se chytil.Bylo to pro mě dost zajímavé.Kubovi se to podařilo a tuším,že Žabovi taky i když jsem měl pocit,že se trošku chytil rukami.
Šli jsme ještě vyzkoušet jednu cestu ze sedu tedy já,Lukes,Žaba,Franta,Pítr,Venca a Gintr. Každý dal pár pokusů,nikomu se nepodařilo přelézt já jsem dokonce u jednoho svého pokusu urval kousek zásadního chytu. Gintr měl jako tradyčně kotníky od krve i na skále bylo vidět trochu,ale tak jako vždy to ve zdraví přežil.
Co říci na závěr jak jsem řekl,bylo nás mnoho všechno jsem ani nemohl sledovat jak komu se dařilo to bych nic ani já nezalezl,ale popsal jsem aspoň to co jsem lezl a co jsem měl možnost pozorovat u některých jak jim to jde.