Opět Tatry a opět v zimě

Tak jsme se i letos vydali za skialpy a ledy na náš  „klasický“ prodloužený víkend do Tater.

 

Ve čtvrtek v noci přicházíme na chatu Zámku. Naštěstí je tu kurz na ledy a nikdo ještě nespí tak stíháme dát na spaní točené pivečko 🙂

 

V pátek ráno vstávačka na chatě, pěkně nástup na raňajky, kde jsme dostali párečky s hořticí :-). No a pak jsme vyrazili na celodenní skialp. V plánu bylo dostat se do Baraního sedla (2389 m) a z tama podle chuti buď sjezd na Brčnálu nebo nazpátek k Zámce.  Jakmile jsme vyrazili ven, tak nás začalo pěkně ničit to krásné počasí.  Slunce peklo jak sviňa, a ani trochu nefouklo. Připadali jsme si jako kdyby byl srpen a né leden :-).

První řádný výstupy byly Hangy pod Terynou. Ty nás pěkně poníčily, naštěstí na chatě nás spravila polívečka s pivečkem (v takovém horku pitný režim musí být).

 

 

 

 

Pak následoval výstup do Baraního sedélka. Nahoře při pohledu na druhou stranu do „trošku prudšího“ žlabu, který byl pěkně doprasený, jsem radši ani nenavrhoval, že bychom se to pokusili sjet. Tak jsme vyrazili stejnou cestou dolů zpátky na chatu. Zjezd to byl ze začátku docela dost náročný, sníh byl težký, mokrý, kompletně rozšlapaný od lidí. Takže žádné super obloučky ale makačka jak prase. Ale jak se sjelo na pláň tak pohodička a lítačka z jedné strany na druhou.

 

 

 

 

Dole v dolině jsme měli ještě čas než bude tma, tak jsme šli dát ještě malý sjezdík v prašánku vedle cyklistického ledu. Tady před náma nikdo nebyl, tak byl svah od nás „odpaněn“.

 

No v sobotu jsme vyrazili na ledy. Cílem byl Cyklisťák (WI 4, 40 m), kde jsme byli loni. Včera jsme jej jen okoukali, že pěkně narostlý a nikdo tam není. Jenže v sobotu byl už o něj zájem. Tak jsme si pod ledem počkali dvě hoďky, pokecali s místníma borcama a pak se vrhli na lezení.

Žaba byl dost namotivován, tak ho šel natáhnout. Pak jsme si tam nechali lana a lezli už sami až do večera do úplného zničení.

 

 

Večer už byla chata plná lidí, takže pivečka, hořce a tatranské čaje museli být, zvlášť když se hrají karty s holkama 😀

 

No a v neděli, jsme se sbalili a směr Velká Studená dolina na Groszovy ledy.

 

 

Opetě zde byl přetlak lezců, až jsme to nepochopili, že na nejvzdálenější ledy chodí nejvíc lidí, ale co už. Tak jsem natáhl spodní ledík, taková pohodička, ale v hlavě mi to dalo stějně opět zabrat.

 

No a pak se objevila krvelačná bestie, tak jsme před ní radši utekli k autu a hned domů.

 

A jak jistě všichni dobře víme, jaké to bylo?

Nebylo to krásné, bylo to zubaté!!!