Rychlebani v Ádru

Konečně první pískařský výjezd tohoto roku. Snad ne poslední.

V sobotu rozhýbání těl na Křižáku. Průvodce nikde, tak co se zdálo od pohledu, do oka padla Květnová. „Tuhle cestu jak lezeš, dělal tady kolega v šedesátém sedmém,“ pokřikuje jeden z dvojice matadorů směrem k Pepovi, ještě pod kruhem (Na špici). Naše dvojka zvolila jakousi variantu vedle (Milenecká). Borci pak v parném odpoledni na Rokoku ještě přidali pěkně vyhlížející zkombinovanou cestu a Józa pozkoušel pár bouchačských výzev. Zbytek osádky mezitím pod skálou malátně očekával, až je to přestane bavit a půjde se na Krakonoše.

O víkendu to v Ádru žilo – fotbalové mače na horolezeckém turnaji, živá muzika. Tyto akce nám sice unikly, ale večer u Peňáka jsme si od zkušenějších nechali doporučit něco přímo ve skalním městě. Ráno střetáváme další známé tváře a jde se do Skaláku. Na doporučení našich průvodců zazněl verdyk: polezem na Milence – Přes fichtli. Spolulezkyně si bere pracovní volno, tak ve trojce po dvou. Hlavní tahoun si dobře poradil s nepříjemnou úvodní soukačkou a traverzem, pak už přes pár štandů skoro samé komíny, jeskyně, srandovní šprajc průlez a trocha spáry ve vrcholovém dolezu. Odměněno bohovskými výhledy.  U Tošováka závěrečné pozitivní zhodnocení, že i ádrovské věže nemusí být zapovězeným terénem. Tož zase příště. Co nejdřív.

AL, ŽA, PE, ME

FOTO ZDE