Přejezd na Plcha 2015

Po roční odmlce kdy vloni z důvodu slabé zimy bylo velmi málo sněhu to letos konečně vyšlo. Sice letošní zima je taky mizerná, ale na náš tradyční přejezd to stačilo. Rada starších rozhodlka, že se přejezd uskuteční v sobotu 21. února 2015. Ve čtvrt na devět jsme z Javorníka odjeli vlakem směr Ramzová kde vše začalo. A kdo teda všechno jel kromě mě Žaba, Lukes, Václav, Peťa Hrouda a na Ramzové se připojil i Pecan. A kdo tentokrát jel roztopit do chaty a připravit ji na večerní mejdan Pepa s Jančou. Nekteří ostatní pak v průběhu večera dorazili na chatu.

V Lipové jsme přestoupili do dalšího vlaku směr Ramzová. Než budu pokračovat v našich lyžařských zážitcích nečekaně se ve vlaku odehrála menší zábava. To když pani průvodčí chtěla zkontrolovat jízdenky a Pan Hrouda nebyl připraven a hledal kde dannou jízdenku schoval. Na to paní průvodčí myslela, že všechny převeze a řekla ono který chlap je připravený. V tom sem pohotově zareagoval a odpověděl jsem třeba já.  Takže ve výsledku jsem převezl já ji no a ten smích mích kamarádu myslím, že si to všichni kdo tohle budete číst a kdo je znáte dokážete představit. Ještě když v tu chvíli mysleli úplně na něco jiného.

Na Ramzové jsme ještě dali polévku aby jsme měli dost sil, kopli do sebe jedno pivo a konečně nasadili lyže a vyrazili.

Počasí nám přálo bylo teplo, sníh byl mokrý a těžký. opět jsem schoval bundu do baťoha a pomalu jsem s ostatníma vyjel do Petříkova. Před samotným sjezdem jsme odbočili vpravo a šli jsme vrchem přes les aby jsme nemuseli jít kus pěšky po cestě kde sníh už nebyl. Čekalo nás první stoupání a sjezd na trasu, kde se klasicky jde s Petříkova směr Paprsek či na Smrk. Zde jsme se všíchni sešli. Nekteří namazali lyže a někteří vyzkoušeli dobrou pálenku, kdy tentokrát se mohlo výbírat ze třrch druhů včetné té mojí. Pokračovali jsme dál na další rozcestí směr Smrk. Tady už bylo mnohem větší stoupání. Někteří byli rychlejší a někteří zase né, ale opět jsme se sešli na Smrku, kde jsme spočli něco pojedli a pokračovali dál.

Začalo hodně foukát tak jsem nasadil bundu i stoho důvodu, protože jsem věděl, že začnou dlouhé sjezdy a k tomu pochopitelně nesměli chybět i pády. Pádu bylo letos mnoho, protože sníh byl mokrý, těžký a hlavně zmrzlý takže při sjezdech se lyže špatně kočírovaly. Na kovadlinu to celkem šlo samotný kopec jsme nakonec vyšli pěšky, Lukes s Hroudou to ňák obešli na okolo. My ostatní jsme na vyhlídce rozjímali, blbli a fotili na kterých je vše patříčně z dokumentováno. Posunuli jsme se o kus dál kde jsme dali pauzu na jídlo a pokračovali dál. Lukese a Hroudu jsme už po té co jsme se opět rozjeli už neviděli, ale to se  během naši výpravy dalo čekat, že někde prásknou do zaječích. Na břidličnou to nebylo ani daleko, ale nebylo to ani blízko, ale jsme si mákli aspoň já. Pádu přibívalo, protože sníh byl zmrzlý místama člověk jel po tvrdém a následně se probořil a nebo se vněm nedalo při sjezdech plužit a ustát to takže následoval další pád.

Popisovat všechny pády to by bylo na dlouho a ani si všechny nemohu pamatovat, ale od Břidličné po Špičák už to nebylo tak strašné šlo se v pohodě sem tam byl ňáký ten pád, ale jinak to už bylo lepší. Jen bych se zmínil když jsem se od Špičáku prodírali lesem až na hraničky sem tam jsem klopýtal, ale v pohodě jsem dojel na Hraničky. Zde jsme postupně sjížděli dolů po loukách, Žaba fotil i natáčel, protože tadyk bylo zase pádu víc. Chvíli po tvrdém v zápětí jsme se probořili a spadli.

Čekala nás poslední etapa tedy dlouho- očekávaný příjezd na chatu. Pozvolna jsem šlapal lesem, chvílemi jsem byl už unavený dokonce jsem i na chvíli zaztavil, kluci byli za mnou pád už nebyl žádný no a kolem páté hodiny jsme konečně dorazili na chatu.

Světnice byla bezvadně roztopená, gulášek a td. se už ohříval, pivo teklo proudem prostě zábava probíhala bezvadně. Navštívil nás i Pavel Taska, Juju, Barča, Muňďa, Rada, ale nekteří ještě večer odjeli domů. Co říci o večeru pivo se téměř vypilo, zábava byla skvělá, chvíli jsem i podřímal, ale pak jsem po náročnem dni ulehl ke spánku.

Ráno jsme se sbalili, uklidili po sobě a odjeli. Jako tradyčně nás ještě čekal krátký přejezd na Travnou k Oravcům. Jel jsem tedy já, Lukes, Hrouda, Pepa s Jančou a s Vencou odjeli domů. Já jsem s Lukesem odjel na lyžích a Peťa chvíli jel pak za Reslovým křížem se na chvíli ztratil tak jsme s Lukesem na něho počkali. Šel se za ním podívat co se děje a když dlouho nic sjel jsem i já kousek níž no a zjistil jsem, že mu lyže špatně jeli tak je namazal. Pokračovali jsme dál, projeli kolem Zálesí a když jsme s Lukesem stáli před posledním kopcem, kdy se už jenom sjede k Oravcům zase nic. Za chvíli Peťa došel pěšky poňevadž si zlomil hůlku a i když měl tři tak se na to vykašlal sbalil lyže a šel pěšky až k Oravcům. Já jsem to s Lukesem sjel až dolů.

Co říci na závěr bylo to krásné účast by mohla být příště  větší, ale i nynější složení osátky byla suprová. Pepovi a Janě velký dík za skvěle připravenou světnici.

FOTO ZDE